Veggie Parade již po šesté

Již po šesté bude asi největší akce za práva zvířat v ČR a to Veggie Parade. Přijďte se podívat, ochutnat a dozvědět se něco nového. Kromě tradičního pochodu se můžete těšit na zajímavé přednášky, ochutnat veganské jídlo nebo jen potkat nové lidi. Zde je podrobný popis akce a facebooková událstost tady.

Jaká kosmetika není testovaná a jak ji poznat

Na přání kamarádky píšu tenhle text, i když zamýšlím sofistikovanější článek na téma "netestovaná kosmetika".

Každý uvědomělý spotřebitel se jistě rád vyhne kosmetice testované na zvířatech. Teď ale nastává otázka, co se schovává pod označením testováno na zvířatech a poté následuje otázka, jak se zorientovat v množství různých informací a certifikátů. Proto věřím, že tenhle článek pomůže trochu v zorientování se v problematice.

Co tedy rozumíme pojmem testováno nebo netestováno na zvířatech? Jako netestovanou kosmetiku označujeme tu, kde není testován na zvířatech nejen konečný produkt, ale ani jeho jednotlivé ingredience. Od září 2004 je v EU unii zakázáno testování konečných produktů na zvířatech. Je pravda, že od května 2013 platí v EU zákaz prodeje jakékoliv kosmetiky, kde by byla jakákoliv ingredience otestována na zvířeti po tomto datu. Jenže nikdo přesně zatím, jak bude fungovat vymahatelnost, která v tomto případě leží v jurisdikci jednotlivých členských států. Proto stále jednotlivé certifikáty mají své opodstatnění. Pozor také na formulky netestováno na zvířatech nebo jsme proti testování. Ty nemají žádnou výpovědní hodnotu. Firmy to vědí a rády toho využívají.

Teď něco málo k certifikátům, které se na našem trhu používají a mají nějakou spojitost s (ne)testováním na zvířatech.

HCS certifikát (humane cosmetic standart) - tento certifikát jako jediný zaručuje, že takto označené výrobky nejsou testovány na zvířatech. Celosvětově je udělován různými organizacemi za práva zvířat, u nás ho uděluje Svoboda zvířat. Firmy, které mají tento certifikát, se zavázaly, že nebudou provádět testy na zvířatech, ani je zadávat jakýmkoliv subjektům kdekoliv na světě. Tyto podmínky se vztahují i na jejich dodavatele. Dodržování těchto podmínek je kontrolováno pravidelnými nezávislými audity. Tento certifikát ale pouze zaručuje, že firmy netestují, výrobky ale mohou obsahovat různé živočišné složky. Sezam značek s tímto certifikátem najdete zde.

Vegan - tento certifikát mají výrobky, které jsou svým složením veganské, tedy neobsahují žádné živočišné složky. Takto certifikované výrobky by neměly být testovány na zvířatech, ale není to nikým kontrolováno. Ke všemu, tento certifikát se uděluje jednotlivým výrobkům, nevztahuje se tedy na celou firmu.

BDIH - takto označené výrobky by neměly být testovány na zvířatech, v podmínkách stojí, že zadavatel nesmí testovat na zvířatech ani tyto testy zadávat, ale nevztahuje se na testy prováděné třetí stranou (tedy testy, které provede někdo jiný než výrobce či dodavatel). Dodržování podmínek je kontrolováno nezávislými audity, ale bohužel jistota netestování na zvířatech zde není. Takto označené výrobky mohou obsahovat některé živočišné složky, ale nesmí obsahovat suroviny z mrtvých obratlovců.

NaTrue - v tomto certifikátu jsem bohužel nenašla žádnou zmínku o tom, jak se staví k testování na zvířatech, proto bych z tohoto hlediska považovala za naprosto nerelevantní.

Výrobky označené některým z následujících log by neměly být testovány na zvířatech, ale není to nijak kontrolováno.

 

Teď ještě pár notoricky se opakujících bludů.

Avon testuje, stejně jako Orifalme, Avon to dokonce přiznal. Ale v důsledku je to nepodstatné, obě tyto firmy vyvážejí do Číny, kde je dosud povinnost veškeré kosmetické výrobky otestovat na zvířatech, takže firmy, které pro ostatní trhy netestovaly platí testy pro čínský trh.
Yves Rocher, který měl dlouhá léta HCS certifikát o něj přišel, když vstoupil na ćínský trh. Yves Rocher jako ostatní obchodující na čínském trhu platí pokusy na zvířatech tam, tedy nemůže být považován za značku, která není testovaná na zvířatech.

Velká část kosmetiky Alverde nese certifikát vegan, který by měl alespoň u takto označených výrobků zajišťovat netestování na zvířatech. Ale nikdo to nekontroluje a tak mohou některé složky být na zvířatech testovány, jestli se tak děje je velmi těžké zjistit.

Přírodní kosmetika a netestovaná na zvířatech jsou dva rozdílné pojmy a nedá se mezi ně vložit rovnítko.

Světový den bez kožešin

 

Na příští pátek 29.11.2013 připadá Světový den bez kožešin. Svoboda zvířat se rozhodla uspořádat jako každý rok demonstraci, více k akci tady. Od 12 hod. bude možné na Náměstí Republiky podepsat petici za zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat v ČR. V České Republice je 13 kožešinových farem, na kterých trpí na 14.000 lišek, norků a činčil. Podmínky, ve kterých jsou zvířata držena jsou drastické. Zvířata jsou držena v klecích, které nemají pevnou podlážku, to aby exkrementy padaly rovnou na zem. Což způsobuje zranění končetin. Nemluvě o tom, že klece jsou malé a zvířata jsou tam držena po několika, což u teritoriálních zvířat vede k tomu, že na sebe navzájem často útočí. Zvířata trpí takovým stresem, že vysoké procento z nich trpí sebepoškozováním. Uhryzávají si ocasy a vykusují si kůži. Zvířata také vykazují stereotypní chování, což je běžný problém šelem držených v nevyhovujících podmínkách. O čem mluvím můžete vidět v krátkém videu Svobody zvířat, které ukazuje záběry z Českých farem z loňského roku. Prosím, přijďte podepsat petici a ukažme vládě, že s tímhle zbytečným utrpením nesouhlasíme. A připojme se tak k civilizovaným zemím, které chov kožešinových zvířat již zakázaly.

Food Not Bombs

 

Dneska jsem se poprvé zúčastnila vaření pro bezdomovce s Food not bombs, kam mě vytáhla kamarádka. Původně jsem ani nechtěla jít, protože jsem si potřebovala odpočinout, ale nakonec jsem svůj záměr přehodnotila. Nejdříve jsme musely sehnat zeleninu. Tak jsme obešly v tržnici stánky a vyžebraly tři plné igelitky zeleniny a ovoce. Někteří přinesly dumpstrované jídlo. Vydaly jsme se do bytu, kde se vařilo. Po té, co jsme navařili litry polévky (nejlépe by to vystihl německý název eintopf), udělali kupy jak zeleninového, tak ovocného salátu, jsme se vydali na místo rozdávání. Měli jsme asi 10 minut zpoždění. Čekalo tam na nás asi 40 bezdomovců. Přivítali nás slovy, že už mysleli, že nepřijdeme. Za chvíli bylo vše snědeno, my odnesly nádobí zpět na byt, umyli ho. Určitě to nebylo naposledy, co jsem se účastnila. Jeden z bezdomovců mi řekl, že mi to moc sluší. Bylo to moc milé, byť bych to mnohem radši slyšela od někoho jiného. 

A co že to to Foods Not Bombs je? Je to anarchistická iniciativa, která rozdává veganské jídlo zdarma potřebným. FNB se zaměřila na pozitivní formu protestu proti stálému financování pokusů s novými zbraněmi, vedle rozrůstajícího se hladu a zvětšujícímu se počtu bezdomovců. Aktivisté FNB jsou přesvědčeni, že společnost založená na kapitalistickém systému si lidského života cení méně, než materiálního bohatství. Většina času FNB je zasvěcená bezplatnému získávání jídla ze všech možných zdrojů: z velkých skladů, obchodů se zdravou výživou, pekáren a jiných míst, ve kterých se z různých důvodů nepovoluje jeho prodej. Hotové jídlo se rozdává na místech, kde se shromažďují lidé, kteří je mohou potřebovat. Tato forma „recyklace jídla“ zjevně dokazuje, že příčina hladu není v nedostatku potravin, ale v neschopnosti distribuce - dennodenně se vyhazuje z úplně nesmyslných důvodů takové množství stravy, které by dokázalo uživit mnoho hladovějících. Je to forma aktivního boje proti ekonomickému a hospodářskému systému.

Sama nejsem anarchistka, byť se s mnoha myšlenkami identifikuji, minimálně v tom, že si myslím, že systém, ve kterém žijeme je nefunkční. Ale ať už s anarchií souhlasím nebo ne, tahle iniciativa má smysl a to je důvod, proč se ráda znovu zapojím.

Jak jsem zachraňovala ježky

Tak tenhle byl druhý v pořadí

Minulý týden si takhle kráčím domů, unavená a šťastná, že budu mít konečně volný večer. Jenže osud tomu chtěl jinak. U mě v ulici jsem viděla na silnici ježka, malého, chtěla jsem ho jen přemístit někam mimo silnici. Ale pak mi ježura přišel malý, tak jsem ho vzala domů, kde jsem ho přeměřila a zvážila. A pak zjišťovala, kde by mi mohli dát informace. Přes Zvíře v nouzi jsem našla kontakt na záchrannou stanici. Tam mi bylo sděleno, že ježek je dost malý a že asi zimu nepřežije. Jediné, co mě v tu chvíli napadlo se zeptat bylo: Jak nepřežije? Já ho mám v předsíni! Paní se mě ptala, zda ho mohu přivézt nebo že si pro něj přijedou druhý den ráno. Ale v té době jsem musela být v práci. Podařilo se mi přesvědčit L., aby mě i s ježkem odvezl do Jinonic. Naštěstí se podařilo. Já dala ježka do krabice a jelo se. Paní si ježka převzala, já vyplnila své iniciále a místo nálezu a vše ztvrdila podpisem. L. zaparkoval u sebe (což je pět minut chůze ode mne) a šel mě doprovodit domů. Jaké bylo naše překvapení, když jsem našla druhého ježka na tom samém místě jako toho prvního. Tak jsem volala opět té paní, která byla ochotná druhého ježka převzít, tentokrát u sebe doma. Tak se L. beze slova sebral, šel pro auto a jelo se opět přes půl Prahy. Oba bodlináči dostali podestýlku, krmení i vodu a bude o ně dobře postaráno, aby se mohli vrátit do volné přírody, ať ještě letos na zazimování nebo až na jaře po zimním spánku.

A tady pár informací o tom, kdy ježka zachraňovat a kdy to nepotřebuje. Nejvíc mě bavilo, jak oba dva ježci byli jiní. Ten první byl takový srabík, když jsem ho měla v ruce, celou dobu byl zabalený. V předsíni se hned běžel schovat a vlastně se na mě ani nepodíval. Ten druhý byl pěkný drzoun. Vůbec se mě nebál a troufám si tvrdit, že kdybych mu dala možnost, klidně by mě rafnul. Docela jsem měla problém ho zvládnout a to oba dva měli necelých 150g. Měla jsem strašnou chuť si je oba nechat.