osvobození zvířat

konečně jsem dočetla knihu "osvobození zvířat" od petera singera. měla by definitivně patřit do povinné četby. každého. během čtení se u mě střídal vztek, lítost a nepochopení. nepochopení toho, jak moc jsou lidi schopni ubližovat zvířatům. kolik utrpení je člověk schopný způsobit. nejhorší je, že nějakých 90 procent lidstva je toho viníkem. každý, kdo jí maso! kolika lidem je líto opuštěného psa, ale co ty miliony krav, prasat, ovcí, kuřat, krůt a krocanů, co jsou zneužívány kvůli masu? ty deseti tisíce lišek, norků a tuleních mláďat vražděných kvůli kožešinám? ty tisíce slonů, tygrů, lvů a lidoopů vězněných v zoologických zahradách? ty stovky zvířat drezúrovaných v cirkusech? co je s těmi? těm nikomu není líto? a nepočítaně krutě týraných zvířat používaných ve vivisekci? jen pro naše pomalované tváře a hustší vlasy. bezmoc. bezmoc z toho, že tomuhle všemu musím přihlížet. kolik slz už jsem prolila, které žádnému z těm nebohých tvorů nemůžou pomoci. přitom řešení je tak jednoduché. jenže lidi jsou sobci a k ukojení svých primitivních "potřeb" musí týrat jiné. slovo potřeb je záměrně v uvozovkách, jelikož maso opravdu jíst nepotřebujeme, kůži a kožešiny opravdu nosit nemusíme a testovanou kosmetiku používat nemusíme. alternativy existují. a mimochodem, mléko zdravé pro člověka opravdu není.

můj oblíbený citát: "kde se jedná o zvířata, stane se každý náckem... pro zvířata je Treblinka každodenností." (Issac Bashevis Singer)