neděle 11. listopadu 2012

když písmena mají význam



začínat článek otázkou mi přijde sice trochu hloupé, ale nedá mi to. co čtete? čtete nějaké časopisy, noviny nebo jiné "pravidelníky"? já většinou čtu beletrii, krásnou literaturu. v kabelce mám pořád nějakou knihu a nedělá mi problémy si kvůli tomu ničit záda. moje cestování mhd většinou vypadá tak, že mám naprosto ledový výraz v tváři, sluchátka na uších a v ruce knihu. a celý svět mi po ránu může! ještě před rokem jsem alespoň příležitostně kupovala některé ženské časopisy. baví mě koukat se na obrázky s módou. ale pro těch pár obrázků to nějak začalo ztrácet smysl a ten zbytek nesmyslů bez jediné hlubší myšlenky mě začínal vytáčet. jako kdyby na světě nebyly důležitější věci než hadry, kosmetika a jak správně ojet kluka nebo naopak neojet, jak ho dostat před oltář a zplodit s ním kupu hodných dětiček a tvořit tak rodinku jak z reklamy na ramu nebo jinou ramu. povrchnost. noviny jsou téma sami pro sebe. ty se tváří jen jako nestranné médium, přitom takto získané informace jsou jen jednostranně. u každých novin je hned jasné za jakou politickou stranu kopou, kdo je platí. hledala jsem alternativu a našla ji. jak překvapivě v novém prostoru. časopis jsem si občas kupovala, ale po zkušenostech z jeho začátků jsem ho snad nikdy ani neotevřela a nakonec skončil jako recyklovaný papír v kontejneru nebo jsem do něj oškrábala brambory a vyhodila. asi před rokem jsem ovšem zapomněla všechno čtení doma a tak jsem po určitém otálení přece jen časopis otevřela a začala číst. druhou stranu už jsem hltala a časopis dočetla až do konce. otevřel se mi nový obzor. donutilo mě to o některých tématech začít přemýšlet a vidět širší souvislosti. příští měsíc jsem už nedočkavě čekala na další číslo a tak to zůstalo do dneška. všechna čísla jsou tématicky založená. některá témata považuji za silnější, jiná mě nebaví, ale pokaždé mi to dá podnět k přemýšlení. na plno problémů se dívat z jiného úhlu pohledu. problém před sebou otáčet a pozorovat, jak se každý pohled jiný, jedinečný a unikátní. mám svého prodejce. je to takový starší slušný a milý pán se smutným pohledem. ty oči mě pokaždé skoro rozbrečí. a tak nejen, že si příjemně počtu, ale mám pocit, že alespoň nějak pomůžu. někomu konkrétnímu. a taky mají mnohem hezčí design, než většina komerčních časopisů.

11 komentářů:

Kristýna řekl(a)...

Taky Nový prostor kupuju a ke čtení se ale ted moc nedostávám, jsem slovy, co mají význam docela zahlcená, tak maximálně vyluštím křížovku :) Ještě čtu A2
Ty dámské časopisy jsem neměla v ruce ani nepamatuju, vždy mi to přišlo jako ztráta peněz, hlavně když už je internet plný těch nejšílenějších tipů na hubnutí a není tam nic nového

Jeřabina řekl(a)...

Přiznám se, že jsem klasické noviny nečetla snad nikdy a když už, tak jen nějaké ženské, nebo přírodovědné přílohy. Ženské časopisy jsou stále to samé do kola a je to samá reklama. Z knih jsou to většinou beletrie a to na to musím mít chuť.
Nový prostor jsem si začala kupovat na našem nádraží právě kvůli smutným očím našeho prodávajícího děduli. Zrovna tohle číslo mě docela potěšilo :)

K. řekl(a)...

Noviny nekupuji, vadí mi, že špiní ruce a jsou pak takové nepříjemně suché. Já vím, že je to směšný důvod, ale mně to je fakt protivné. Asi jako když někdo nemá rád zvuk lámajícího se polystyrenu nebo přejet nehty po tabuli. Na internetu si otevřu lidovky.cz, sjedu titulky. Málokdy článek rozkliknu. Děje se pořád to samé, každý den. Jen se mění místo, osoby a obsazení.
Z týdeníků čtu Reflex a Respekt, občas koupím Týden, euro nebo Ekonom. Reflex je moje srdeční záležitost od prvního čísla. Respekt kupuju od té doby, co vychází v časopiseckém formátu (a ne novinovém) pro vyváženost informací a názorů. Tak v polovině článků nesouhlasím, ale dostanu podnět k zamyšlení z úplně jiného úhlu pohledu. Jak Reflex, tak Respekt přečtu úplně celé.
Tak jednou dvakrát do roka si koupím ženský časopis (Elle nebo marie claire) kvůli módním fotkám, ale jinak je to hrůza. Odradí mě to od dalšího nákupu na hodně měsíců.
Dvakrát třikrát do roka si koupím Maxim, nebo si ho přečtu u kamaráda. Pobaví mě to velmi. A navíc tam mají i dobré články, člověk se jen musí oprostit od toho, že ten článek za proložen nahýma prsama. Ale fakt jsem se tam dost věcí i dověděla.
Nový prostor jsem už dlouho nečetla, i když si ho koupím u pána na Hradčanské, když jsem v Čechách. Navnadila jsi mě.

pixie řekl(a)...

Tak na nový prostor jsi mě teď navnadila, už o tom uvažuju delší dobu, že si ho začnu kupovat.
Jinak já si jednou měsíčně kupuju pevnost, taková moje úchylka. A pak se snažím číst, nejradši mám fantasy a asi u něj zůstanu, protože když se snažím číst něco jinýho, tak to dopadá tak, že často nečtu skoro vůbec, protože mě to nebaví.

Trauma řekl(a)...

Jo nový prostor je taky můj oblíbený, vždycky mi připadal moc krátký na to jak je super ale teď už bydlím v brně kde si ho můžu kupovat častěji a se spoustou četby do školy už ho nestíhám číst

Žahavá Kopřiva řekl(a)...

Krásný obrázek. Je z NP? Mimochodem nikdy jsem si NP nekoupila, ale jak tak čtu, alespoň jej zkusím.
Poslední dobou nečtu nic! Katastrofa. Občas nějako zprávy na netu, samozřejmě jejich obsah si přeberu.
Nicméně v mém případě je nečtení velká dekadence.
Dřív jsem si kupovala ELLE nebo MariiClaire. V MC byly i zajímavé články o ženách v rozvojových zemích a jejich problémech, docela dlouhé a ne tak povrchní, jak bych od takového časopisu čekala. Ale dlouho jsem si ji nekoupila. Jinak samozřejmě móda. Jedna z mála oblastní, kde jsem ženou.
Nejhorší, co jsem naopak držela v ruce jsou: Cosmolitan, Marianne a Harpers Bazaar. Dělala jsem ve firmě, kde se odebíraly snad veškeré myslitelné ženské časopisy a tyhle mi byly velmi trnem v oku, protože se tvářily jako periodika pro moderní ženu, slibovaly inteligentní čtení (no dobře, samozřejmě od toho nečekám bůhví co, ale rozumíte), v reálu bych to však pojmenovala zobání pro slepice. Cosmopolitan pro slípku alternativní, Marianne pro slípku hnízdivou, nakukující do kočárů a nezvládající bandu harantů a manžu, HB duševní prostituce madamme Nesvatbové a jejího nechutného vkusu (jízlivě by mě zajímalo, zda už vyhodila buřtovou bundičku z pytlů na odpadky).
Jo a do vlaku jsem si ráda kupovala Epochu, ale ta krapet zbulvárněla. Nicméně jako oddechové, ne úplně zbytečné čtení také obstojí.
Samozřejmě kniha je kniha, ale občas je třeba vypnout.

Žahavá Kopřiva řekl(a)...

Jo, čtu vlastně blogy :D
No vypadá to, že jsem se právě chytla za nos a zítra zakoupím noviny, NP a Maxim.

potvůrka řekl(a)...

Děkuji za některé tipy :-) Jo, Maxim mě také dokáže pobavit... Narozdíl od těch dámských má nadhled a nebere vše tak zatraceně vážně. Jinak ten obrázek je z aktuálního nového prostoru, téma jsou šelmy a tohle číslo je obzvlášť zdařilé, takže na poprvé dle mě jako dělané :-)

Nela Tomancová řekl(a)...

Já mám moc ráda časopis History revue, ale bohužel, nemám teď čas číst nic jiného, než věci do školy :(

Výloha mladé dámy řekl(a)...

Miluju IKEA Family. Stupidní, vím, ale mám vždycky pocit, že nakoupit si hromadu serepetiček znamená, že se vzdálím od faktu, že nemám pořádný domov...

potvůrka řekl(a)...

Katalogy IKEA mám taky ráda. Mě se líbí, že ty jejich pokoje vypadají zabydleně, svádí se svalit na pohovku, dát si kafe nebo čaj a s knihou jen tak lenošit.

Okomentovat